Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak najít darovanou hvězdu?

Jak najít darovanou hvězdu?

Jižní Mléčná dráha z Chorvatska v roce 2010.
Autor: Martin Gembec

Často se nás ptáte, jak můžete najít hvězdu, kterou jste buď od někoho dostali, nebo naopak někomu darovali. A je vůbec možné po někom opravdu nechat pojmenovat hvězdu? Zde naleznete návod, ale i informace o tom, jak to s kupováním hvězd vlastně je.

Obyčejně na certifikátu stojí údaje ve stylu RA: 14 h 12 m 24,1 s; DEC: +3° 3′ 59,8″ a obdarovaný obvykle neví, co si s nimi počít. Mnohdy jediné, čemu člověk rozumí, je souhvězdí, ve kterém se hvězda nachází. To stačí k tomu, aby člověk věděl, kde přibližně hledat a kdy je hvězda vidět na obloze, ale pro přesné nalezení musíme využít zadané souřadnice.

RA je zkratka pro souřadnici zvanou rektascenze a DEC pro souřadnici zvanou deklinace. I přes zdánlivou složitost těchto názvů se nejedná o nic jiného než o analogii k zeměpisné délce a šířce, akorát slouží k popisu polohy objektů na obloze, nikoliv na povrchu Země. Situace vypadá podobně, jako kdybychom se ze středu duté Země dívali na rotující povrch pokreslený nám známými poledníkyrovnoběžkami. Jistý rozdíl je v tom, že astronomové rektascenzi obvykle neuvádějí ve stupních, ale v hodinách (24 h = 360°), což pak přímo udává časový rozestup například mezi kulminacemi dvou objektů.

Z výše řečeného vyplývá i to, že z území České republiky, jejíž zeměpisná šířka se pohybuje kolem 50°, nelze vidět hvězdy, které mají deklinaci menší než -40°. Pokud jste tedy náhodou dostali takovou hvězdu, tak za ní musíte vycestovat na jih.

Když už víme, co tyto údaje znamenají, můžeme přistoupit k samotnému zadání souřadnic do míst, kde hledaná hvězda leží. K tomu lze využít například uživatelsky velmi přívětivé domácí planetárium s názvem Stellarium, nebo mapy Cartes du Ciel. Může se stát, že na daném místě žádná hvězda nebude. To znamená, že hvězda je příliš slabá a je třeba dodatečně stáhnout katalogy se slabšími hvězdami. Pokud nechcete nic instalovat, lze využít online databáze, jako SIMBAD či Sky View, které vám po zadání souřadnic vygenerují obrázek dané oblasti se žádanou hvězdou ve středu. Nicméně tento postup je poněkud náročnější, protože je potřeba generovat více obrázků za sebou. Nejdříve s velkým zorným polem, aby se člověk zorientoval a poté se postupně přibližovat.

Jak již bylo naznačeno, prodávané hvězdy nebývají příliš jasné. Limit pro viditelnost pouhým okem ve vynikajících podmínkách je magnituda 6,5, nicméně můžete dostat hvězdu i s magnitudou 14 (větší číslo znamená nižší jasnost), na kterou je potřeba již poměrně velký amatérský dalekohled, což je poměrně značné úskalí u těchto prodávaných hvězd.

Hlavní háček ale spočívá v odpovědi na otázku, jestli lze vůbec hvězdy prodávat a nechat si je pojmenovávat.

Skutečnost je taková, že pojmenování nebeských objektů má na starosti jen Mezinárodní astronomická unie (IAU) a nepřijímá žádné žádosti o pojmenování. Jména historicky mají jen ty nejjasnější hvězdy, ostatní z praktických důvodů pouze katalogové číslo. Jakékoliv pojmenovávání tedy postrádá oficiální status, a nelze očekávat, že by jej používali astronomové. Přesto není tento prodej nijak postihnutelný, protože tyto společnosti neslibují žádné oficiální přejmenování. Prezentují to jako zábavní produkt a zavazují se v podstatě pouze k tomu, že vám pošlou certifikát s hvězdou, k ní napíší jméno, které si vymyslíte a zanesou si jej do své databáze. A to splní.

Podobné to je s dalšími projekty typu „prodej pozemků na Měsíci“. Vždy se jedná o společnosti, které se rozhodly živit v zásadě jen prodáváním papírů, na které za příslušný poplatek napíšou, co si vy budete přát. Ve skutečnosti tyto certifikáty nemají žádnou váhu. Pozemek mimo planetu Zemi ani jméno hvězdy si – alespoň v současné době – zkrátka koupit nelze.

Pokud jste si vědomi toho, že se nejedná o nic oficiálního a nevadí vám to, vše je v pořádku, pocit vyjádřený darovanému to nejspíš dává stejný. Ale za zmínku stojí i úvaha, proč si nevybrat jakoukoliv hvězdu a neudělat si vlastní certifikát. Alespoň máte záruku, že hvězda bude vidět, ušetříte peníze a (ne)oficiální to bude úplně stejně. Případně pokud víte, že se dotyčný zajímá o astronomii, existují hvězdárny, muzea, planetária či místa prodávající astronomické knihy, plakáty a mnoho dalšího, kde za své peníze dostanete skutečnou hodnotu.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zajímavosti z astronomie (anglicky)
[2] Kupování hvězd a jejich pojmenování (anglicky)

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Štítky: Hvězda, Pojmenování hvězd, Kupování hvězd, Mezinárodní astronomická unie


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »